 ZŠ Krouna - Ve dnech 25. - 27.5.2010 
absolvovali žáci IX. třídy svůj poslední společný školní výlet. Naplánovaná 
trasa v některých z nich již předem vzbuzovala nemalé obavy, zda vše bez úhony 
zvládnou, a první kilometry skutečně začaly vyvolávat pochybnosti, zda nocleh 
strávíme skutečně v objednaném kempu nebo někde v krmelci po cestě, ale nakonec 
vše dobře dopadlo. Děti tak absolvovaly prohlídku České Skalice (pomník Boženy 
Němcové, Barunčina škola), procházku překrásným Babiččiným údolím okolo 
ratibořického zámku, Starého Bělidla až k Viktorčinu splavu (někteří jej chtěli 
i brodit). Odtud přes Rýzmburk a Třtice do Studnic (zde si někteří již začali 
hledat volné místo na místním hřbitůvku, který byl při cestě, a jiní sháněli, 
kdo by jim do svého batohu mohl vzít jejich nohy až jim upadnou) a dále do 
Starkoče. Zde, po necelých 20 km chůze s batohy na zádech a přes veškerou snahu 
vyučujících, žáci odmítli další procházku rozkvetlou krajinou a k přesunu do 
Náchodu zvolili obyčejný vlak. Někteří přitom již jen při zmínce o další chůzi 
začali shánět brufen a jiná analgetika.
ZŠ Krouna - Ve dnech 25. - 27.5.2010 
absolvovali žáci IX. třídy svůj poslední společný školní výlet. Naplánovaná 
trasa v některých z nich již předem vzbuzovala nemalé obavy, zda vše bez úhony 
zvládnou, a první kilometry skutečně začaly vyvolávat pochybnosti, zda nocleh 
strávíme skutečně v objednaném kempu nebo někde v krmelci po cestě, ale nakonec 
vše dobře dopadlo. Děti tak absolvovaly prohlídku České Skalice (pomník Boženy 
Němcové, Barunčina škola), procházku překrásným Babiččiným údolím okolo 
ratibořického zámku, Starého Bělidla až k Viktorčinu splavu (někteří jej chtěli 
i brodit). Odtud přes Rýzmburk a Třtice do Studnic (zde si někteří již začali 
hledat volné místo na místním hřbitůvku, který byl při cestě, a jiní sháněli, 
kdo by jim do svého batohu mohl vzít jejich nohy až jim upadnou) a dále do 
Starkoče. Zde, po necelých 20 km chůze s batohy na zádech a přes veškerou snahu 
vyučujících, žáci odmítli další procházku rozkvetlou krajinou a k přesunu do 
Náchodu zvolili obyčejný vlak. Někteří přitom již jen při zmínce o další chůzi 
začali shánět brufen a jiná analgetika.
 Druhý den jsme vyrazili do Adršpašských skal (prohlídka, vodopád, jezírko) a 
odtud pěšky přes Vlčí rokli (spíše by se měla jmenovat Kamzičí) do Teplických 
skal. V tamních úzkých chodbách někteří prohráli sázku o to, zda tam bude či 
nebude sníh, a po absolvování celého okruhu jsme skončili v občerstvení u vstupu 
do skal. Přestože celodenní túra nebyla vůbec krátká (okolo 20 km), našla se 
pětice statečných, kteří si místo přejití na nejbližší vlakovou zastávku (300 m) 
vynutili (přes odpor vyučujících :-D) za odměnu zrychlený přesun až do Teplic 
hl.n. (dalších asi 5 km).
Druhý den jsme vyrazili do Adršpašských skal (prohlídka, vodopád, jezírko) a 
odtud pěšky přes Vlčí rokli (spíše by se měla jmenovat Kamzičí) do Teplických 
skal. V tamních úzkých chodbách někteří prohráli sázku o to, zda tam bude či 
nebude sníh, a po absolvování celého okruhu jsme skončili v občerstvení u vstupu 
do skal. Přestože celodenní túra nebyla vůbec krátká (okolo 20 km), našla se 
pětice statečných, kteří si místo přejití na nejbližší vlakovou zastávku (300 m) 
vynutili (přes odpor vyučujících :-D) za odměnu zrychlený přesun až do Teplic 
hl.n. (dalších asi 5 km).
Třetí den jsme se s Náchodem rozloučili výšlapem více než 300 schodů na 
náchodský zámek, jeho prohlídkou a obědem v příjemné pizzérce (pokusy některých 
o přípravu v Penny zakoupené mražené pizzy na dvouplotýnkovém vařiči v kempové 
kuchyňce nedopadly den předem zrovna nejlépe).
Více než jakékoliv povídání ale o výletě řeknou fotografie (asi 150 ks), které si můžete prohlédnout zde.
Další fotografie (asi 150 ks) jsou zde.
Mgr. Josef Kyncl

 
 
 






