Hlinsko - "Bylo mně 17 let a jel jsem s kamarádem Láďou do Prahy do Tuzexu, v kapse 70 bonů, a oba jsme hltali tu krásu modelů v tuzexové prodejně hraček u Strojimportu. Horečně jsem zvažoval, zda koupit dva soutěžní speciály v měřítku 1/24 nebo si koupit vytouženou formuli F1 Ferrari T5 v měřítku 1/14. Formule vyhrála. Láďa si koupil legendární Tyrrel P34 šestikolku a v Metru cestou do centra Prahy jsme si tyto skvosty drželi na klíně a okolí nám je závistivě obdivovalo. Psal se rok 1980 ..."

"Od malička jsem miloval vše, co mělo kola a každé hračky jsem si vážil a vyhrál si s ní. Mamka říkala, že mně stačilo dát autíčko, lehl jsem si na zem a díval se, jak se mu točí kolečka a nikdo o mně nevěděl. Dodnes si pamatuji, jak mně rodiče dovezli ze zájezdu do Vídně v roce 1968 dva opravdové angličáky, které mám schované dodnes. A nebo vytoužená Tatra 138 sklopka KDN... Byli jsme v hračkárně a mohl jsem si vybrat jaké autíčko chci. Odmítl jsem tehdy přes naléhání bratra kamion s návěsem i osobní auto na bowden za stovku, trval jsem na Tatře sklopce za 45,- Kč. Byl to pro mě tehdy poklad, který na nerovném terénu dokonale kopíroval výkyvnými koly podklad. Hračky z dětství skončily v krabici od banánů na skříni, a když jsem chodil na průmyslovku, tak je děda půjčoval sestřiným synům na hraní. Tím byl osud zpečetěn do té doby téměř netknutým hračkám."

Po nákupu prvního modelu v Tuzexu jsem začal po modelech pátrat po hračkárnách, kam se sporadicky po zboží hlavně před vánocemi dostaly, a nebo v Tuzexu, pokud jsem sehnal bony. Také jsem začal jezdit po sběratelských burzách a podmanily mě modely Bburago v měřítku 1/43. Během 80-tých let a hlavně v 90-tých letech jsem založil jejich sbírku, co do počtu jednu z největších v republice, a vydržel jsem u těchto autíček až do zániku Bburaga v Itálii v roce 2006. To se již u nás daly volně koupit a hlavně starší a vzácné kousky jsem kupoval na aukcích po celém světě. Po konci Bburaga jsem se rozhodoval co dál, a tak mě nostalgie z mládí přivedla na myšlenku pořídit si hračky které jsem kdysi měl a o které jsem přišel. Postupem času začaly přibývat i ty které jsem jako děcko neměl, ale toužil po nich a tak začala vznikat sbírka českých hraček mého mládí. Časem se mi povedlo získávat i kousky z okolních států bývalého východního bloku, kde hlavně východoněmecké a ruské hračky měly překvapivou úroveň. Na naše československé samozřejmě neměly, vždyť vzpomeňte kdo jste měl nějaké autíčko na bowden, klíček či setrvačník Ites, KDN, Směr či Igra – nebyla to krása? Reálné modely opravdových aut jako Liaz, Tatra, Praga, traktorů Zetor, autobusů nebo osobáků Tatra a Škoda – to vše bylo snem každého kluka najít pod vánočním stromečkem. Málo které se do dnešních dnů dochovalo v původním stavu, proto téměř každé musí projít nejdříve důkladnou očistou a následně opravou a doplněním chybějících dílů, aby získalo svůj původní vzhled."

"Odpoutejte se od starostí všedních dní a vraťte se zpátky do minulosti Vašeho dětství. Přijďte si tyto krásné hračky ze sbírky Miloslava Zavřela připomenout na jejich výstavu v Galerii Hlinsko, kde budou doplněny o vláčky a kolejiště Zdeňka Jeníčka. Oba jsou hlinečtí sběratelé, které jistě potěší pokud jim nějakou hračku do sbírky nabídnete."

Miloslav Zavřel, sběratel hraček