Přilehlé obecní části (Čachnov, Františky, Oldřiš, Rychnov a Ruda)

Jak rádi bychom se něco dozvěděli o nejstarších obyvatelích, našich předcích. Zatím však nebyl nalezen žádný důkaz, který by nás postavil před rok 1349, kdy bylo jméno naší obce poprvé zveřejněno v úřední listině. Přenesme se do období vlády Lucemburků, tj. do 14.století. Do té doby podléhali pražští biskupové arcibiskupovi v Mohuči. Protože se stále kupily stížnosti na velkou vzdálenost tohoto centra od českých zemí i na odlišnost jazyka obyvatel Českého království, vydal papež Klement VI. Bulu, jíž vyprostil pražskou a olomouckou diecézi z pravomoci mohučského arcibiskupa. Dne 30.4.1344 biskupství pražské povýšil na arcibiskupství ( arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic ). Téhož roku (1344) bylo založeno biskupství v Litomyšli ( biskupem se stal Jan I. ).

Arcibiskup Arnošt se nemohl dohodnout s kapitulou olomouckého kostela o tom, co připadne nově zřízenému litomyšlskému biskupství. Papeži Klementovi VI. Zaslali 3. prosince 1349 dopis se žádostí o vyřešení. Mezi mnohými obcemi, které měly být přiřazeny k biskupství litomyšlskému, je v této listině jmenována také Krouna, a to jako Grunaw inferior a Grunaw superior ( Krouna dolní a Krouna horní ), přičemž Grunaw inferior je vlastně dnešní Otradov.

Úplné znění této listiny je obsaženo ve vzácné edici Codex diplomaticus et epistolares Moraviae. Originál je uložen v Moravském zemském archivu ve fondu Benediktini v Rajhradě u Brna. Odtud jsme získali fotografii listiny, latinský přepis a regest ( výtah z listiny ). To, že výše uváděná listina obsahuje skutečně první písemnou zmínku o naší obci, je ověřeno i v jiných dokumentech.

Můžeme tedy říci, že v roce 1999 tomu bylo 650 let, kdy Krouna vstoupila do povědomí v psaném záznamu. Další písemný doklad je z následujícího roku, a to opět ve výše jmenovaném Codexu ze 4. listopadu 1350, kdy biskup Jan a kapitula kostela Litomyšlského žádají papeže Klementa VI., aby připojil k litomyšlskému biskupství kláštery v Podlažicích, Sezemicích, Pardubicích a v Chrudimi a kostely dále vyjmenované. Zde se opět objevuje Krouna, ale jako Grenna superior a Grenna inferior. Rozdílnost jmen Grunaw ( 1349 ) a Grenna ( 1350 ) vznikla možná nedbalostí pisatele. Slovní tvar napovídá, že jméno potoka a obce je asi odvozeno od německého grün ( zelený ).

Následné úřední zápisy o Krouně jsou z roku 1392 v Deskách dvorských, 1456 tamtéž, 1544 v Deskách zemských, 1568 tamtéž, 1654 v Berní rule a dále v dokumentech rychmburského panství. Obec Krouna vznikala jako údolní lánová ves rozkládající se v malebném údolí potoka Krounky v nadmořské výšce 560 m. Zástavbu tvořily v minulosti především větší zemědělské usedlosti a roubené chalupy. Dodnes zůstalo na území obce dochováno několik objektů lidové architektury, z nichž nejvýznamnějším je uzavřený „Bukáčkův statek“ čp. 61 viz obr. z počátku 19. století.

Přestože Krouna vždy patřila k větším a bohatším obcím tohoto regionu, během 18. století vystoupili nespokojení poddaní proti rychmburské šlechtě a vyvolali několik selských rebelií. V polovině 19. století žilo v obci takřka 1500 obyvatel, pracovalo 5 mlýnů, pila, ve vsi byl panský dvůr s ovčínem, několik šenků a mysliven. Základní obživu obyvatelstva, kromě zemědělství, představovalo tkalcovství, necování, vyšívání, dále lesní práce, pálení vápence a výroba drasla. Proslulá byla krounská dřevovýroba, především tradiční dřevěné malované hračky, které obec dodnes reprezentují doma i v zahraničí.  

K významným dominantám vsi náleží dva kostely. Katolický kostel sv. Michaela archanděla v barokním slohu  z druhé poloviny 18.století stojí na místě původního dřevěného gotického farního kostela, zmiňovaného již roku 1350. Vzácnou památkou je renesanční křtitelnice ze 16. století. Areál kostela doplňuje márnice a barokní fara z roku 1737. Z 18. století pochází i sousední barokní škola. Krouna se záhy po vydání tolerančního patentu stala i centrem protestantů, vznikl zde jeden z prvních evangelických sborů. Už v roce 1784 byla ve vsi zřízená evangelická modlitebna a od roku 1789 se začalo vyučovat ve vlastní budově církevní evangelické školy. V roce 1878 byla dokončena pseudogotická stavba evangelického kostela, která je dílem významného regionálního architekta Františka Schmoranze.

V dolní části obce stojí Žižkův pomník a u Dvora pomník postavený obětem železničního neštěstí v roce 1995.

Agrosymbol Krouna, kruh u obce Krouna objevil při své cestě do práce dne 7.8.2003 pan Leoš Kyncl. Přistálo UFO na Vysočině ? Naměřené průměry kruhu byly S – J: 22,3 m a V – Z: 21,9 m, přičemž střed kruhu se pravp. nacházel v pravém geometrickém středu.

V katastru obce se vyskytuje vzácná chráněná rostlina hvozdík pyšný (Dianthus superbus).

Jižní část vesnice patří do CHKO Žďárské vrchy se zařazením významných míst  v okolí Tučkovy hájenky a Bučiny s rozsáhlou genovou základnou pro zachování buku. Opraveny byly lesní chaloupky, zvané Krounská a Filipovská.

S Krounou jsou spojena významná jména – vynálezce F. Křižíka, matematika M. Pelíška, spisovatelů G.R. Opočenského, J. Doležala, F.Šímy, V. Broučka. V blízkém okolí čerpala náměty a poznatky ke svým knihám Teréza Nováková.

K obci Krouna správně náleží obecní části Rychnov, Františky, Oldřiš, Rychnov a Ruda. Všechny patří k typickým historickým vesnickým celkům Mikroregionu Hlinecko, první zprávy o Rychnově a Oldřiši pocházejí již z roku 1392, zbývající byly založeny až v 18. století. Obce dokládající původní charakter a zástavbu vsí na Hlinecku. Za povšimnutí stojí především památkově chráněné objekty lidové architektury, a to roubená usedlost čp. 12 a zděná chalupa čp. 809 v Čachnově, areál statku čp. 23 v Oldřiši či rozsáhlý zděný statek čp.1 a uzavřený statek  čp. 36 v Rychnově.