Krouna - Prof. Miloslav Pelíšek se narodil 19. listopadu 1855 v Krouně. Byl profesorem matematiky a deskriptivní geometrie na Českém vysokém učení technickém v Brně a vysoce uznávaným matematikem doma i v zahraničí. V den svých narozenin v roce 1925 byl jmenován čestným občanem Krouny.

Ale vraťme se úplně na začátek ...

V roce 1849 přišel do Krouny jako učitel Josef Pelíšek, narozený v Prosetíně na Moravě 11. února 1827(vesnička u Bystřice nad Pernštejnem) a učiteloval zde až do roku 1872. Zemřel v březnu 1876. Měl plat 2OO zlatých ročně. A za varhany dostával 32 zlatých. Sobotáles si vybíral sám, z počátku po domech, ale pak jej vybíral evangelický starosta a jemu odváděl. Pelíšek si stěžuje, že sobotáles se schází bídně, že žije jen ze školy a je stále ve velké bídě. K zelenému čtvrtku mu nosili žáci vejce. Od obce měl tři míry pole a louky, něco polí si pronajal a držel dva kusy dobytka. Několik sáhů dříví mu větší žáci rozdělali. Psal žákům "foršrifty" a dostával za ně od žáků po groši .Za napsání násobilky mu žáci platili také groš. Lidem psával žaloby, smlouvy, vojenské reklamace a nahrnulo se mu prací, že si držel i písaře. Byl též obecním písařem. Za manželku si vzal dceru evan. faráře Košuta Annu Hermínu. Narodil se jim v roce 1855 syn Miloslav, který se později stal profesorem matematiky, kinetiky a deskriptivní geometrie na Českém vysokém učení technickém v Brně. Stal se uznávaným matematikem doma i v zahraničí.

Otec Josef koupil v Krouně grunt, kde se říkalo "U Němců" - někdejší chalupa pana Tausiga. Dosud se říká těm polím "na Pelíškově". Proto se musel věnovati pilně i hospodářství, při kterém mu pomáhali často větší děti místo učení. Ty mu nejen řezaly dřevo a štípaly je s ním, ale vozily mrvu na pole a pásly dobytek. Při tom byl Pelíšek dobrým učitelem a mnozí na něho rádi vzpomínají(dále viz kniha Karla Anderleho "Z roboty ducha k svobodě"). To byl otec budoucího našeho prof. Miloslava Pelíška. Miloslav Pelíšek navštěvoval střední školu v Poličce a poté v Jihlavě. Po maturitě studoval jak na české, tak zejména na německé Technice v Praze. Současně navštěvoval přednášky na obou pražských universitách. V roce 1880 složil zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a deskriptivní geometrie(pro německý vyučující jazyk) kterou v roce 1885 rozšířil i na fyziku. Od října roku 1881 byl asistentem u prof. K. Kúppera při katedře deskriptivní geometrie na německé technice.Na německé technice v Praze působil Mil. Pelíšek pět let. Během té doby předložil habilitační práci a přestože tato byla posouzena velmi kladně k samotnému habilitačnímu řízení nedošlo. Silná nacionální vlna smetla snaživého , nadaného (a hlavně českého) kandidáta docentury a sotva se pak chytal pevného břehu protože byl rodem ,jazykem a smýšlením Čech. Trochu zatrpkl, ale nerezignoval, přemýšlel, kreslil, počítal, psal a publikoval. Česky, německy, francouzsky. Po nezdaru uchytit se na akademické půdě odchází Miloslav Pelíšek z Prahy a věnuje se profesi středoškolského profesora které mu poskytuje hmotné zajištění. Od té doby profesor Pelíšek působil pouze na českých školách. Po jedenáct let působil na průmyslové škole v Plzni(1886-97)a dalších jedenáct let na průmyslové škole v Praze. V roce 19O8 je povolán na Vysokou školu technickou do Brna a je jmenován řádným profesorem a vedoucím Ústavu  deskriptivní geometrie až do roku 1925, avšak i po té na škole přednášel. Několikrát byl zvolen děkanem  a jednou také rektorem VUT.V roce 1896 je jmenován členem Královské české společnosti nauk a roku 1912 čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Prof. Pelíšek byl svobodný, nikdy se neoženil. Vlastnil majetek který  odkázal zejména vědeckým společnostem - České akademii, Jednotě českých matematiků, Moravské přírodovědné společnosti a Technice Brno (dům v Brně a zejména pak knihovnu).Jednou z dalších institucí která byla dědicem jeho vkladních knížek a cenných papírů byla "Nadace pro chudé a nadané studenty České vysoké školy technické v Brně". Vědecky pracoval až do své smrti. Rodnou Krounu navštívil pan profesor naposledy na podzim v roce 1939. Přečtěme si co napsali brněnské noviny v roce 1935 o panu prof. Pelíškovi v den jeho narozenin: "Akademická obec brněnská náleží většinou mužnému a mladistvému věku. Její penzisty bys spočítal snadno na prstech a mezi nimi by ses dopočítal jenom několika profesorů kteří působili ještě na jediné vysoké škole českého Brna před převratem, na české technice. Patří k nim i prof. M. pelíšek, který se dnes, 19.11.1935, dožívá 80 let a z toho dlouhého požehnaného věku náleží 26 let milovanému Brnu.

Východočeský rodák, který přilnul k moravskému městu. Ačkoliv jeho vědecký obor, deskriptivní geometrie s kinetikou  leží značně stranou obecného zájmu laiků patří prof. Pelíšek k populárním osobám brněnským, ba i studentský vtip přenášený do veřejnosti, se rád brousí na dobrodušném pánovi, nadaném příslovečnou roztržitostí profesorskou. Laskavý a trochu ironický starý pán to dobře ví a pranic se nad tím nehorší: již dávno stojí nad životem, kterému shovívavě prominul mnohou zkoušku a nejeden ústrk. Přidružíte-li se k němu při jeho odpolední procházce v ulici Veveří či Tivoli kde bydlí, nebo vyhledáte-li ho o prázdninách v rodné Krouně, jíž zůstává po léta věren, poví Vám lecos ze života chudého chlapce, který se ve světě proslavil a sdělí to bez hořké výčitky". Vmysleme se ještě dále do doby v níž pan prof. Pelíšek vyrůstal a žil. Jsou dva příběhy k nimž je třeba se vrátit. Že bylo třeba statečnosti a pěkné řádky let než přebolely a proměnily se v jeho podání v typické události ze života. Když vychodil nižší reálku v Poličce zhoršily se hmotné poměry jeho otce učitele v Krouně natolik, že nemohl nadaného syna na škole vydržovat, vyjednal mu domněle výhodné místo učedníka ve velké litomyšlské vinopalně. Ale mladý Pelíšek se vzepřel a od té doby jako žák jihlavské reálky se živil na studiích na vlastní pěst! Také druhý příběh byl pro pana profesora velmi bolestný. To byla tehdy neúspěšná habilitace( zkráceně popsána výše).Je třeba uvést ještě jeden příběh, ten třetí, který zcela určitě pana profesora nepřebolel, to byl Mnichov a okupace milované vlasti. Profesor Miloslav Pelíšek, krounský rodák, zemřel v Brně 6. listopadu 1940.

Tehdejší cenzura za nacistické hrůzovlády škrtala v jeho nekrolozích a smutečních oznámeních slova: vlast, národ!

Encyklopedie Brna

Ing. Věrtelář Jan

V Krouně 21.srpna 2011

(Pro Chrudimské vlastivědné listy)vydáno

(Obecní úřad - Krounský zpravodaj

Použité zdroje:

Vysoké učení technické(archiv) Brno

Moravský zemský archiv Brno

K. Anderle: Z roboty ducha k svobodě

soukromý archiv autora článku

Kušta Michal